Přijde mi to dětinské. Ano, také můj taťka odešel od mamky (nebyli vzití) k jiné ženě. Ano, zasáhlo mě to. Ano, bylo mi mamky líto, ALE proč chtít taťkovi znepříjemňovat život? Protože měl odvahu odejít? Protože se nechtěl už dál trápit? Protože je teď konečně šťastnej? Nevím. Zdá se mi to ubohé. Já k taťkovi i k jeho nové partnerce (budoucí ženě) jezdím již 4 roky a jsem s ní kamarádka. Máme skvělý vztah, je jen o 10let starší jak já, takže pohoda. Taťkovi přeju takovou ženu a to, že nemá už žádné starosti jako dříve a mamka? Oklepala se z toho po roce a má nyní již delší dobu partnera, se kterým je šťastná a když s ní mluvívám tak říká, že je aji ráda, že taťka odešel. Když byli spolu nebyli to oni. Teď je to super - když je každý zvlášť.