Hano, tvůj příběh mi přijde hodně podobný našemu, ale už s tím rozdílem, že je o pár let dál.

Ona si máma už vědomuje, že by jí bylo líp samotné, ale prostě má obavu z toho, že neví jak to všechno udělat. Jak se ho prostě zbavit. Mluvit s ním nejde, to je hned agresivní...

Máte pravdu, že nejlepší by byla rada od právníka, k tomu se snad dostaneme. Ted jsem ráda, že začala navštěvovat psycholožku.

Mámina sestra se rozvedla před 5ti lety, ze stejného důvodu - manžel si našle jinou - ale aspon se sbalil a vypadnul. Ona je ted vážně spokojená, dopřává si věci, které za život s ním nemohla. Najednou žije a říká, že by už chlapa do baráku nechtěla. Moc dobře ji chápu a pro mámu bych taky chtěla už tento stav.
Ale to bohužel asi krátce a bezbolestně (myslím duši), nejde.