Jsem ráda, že jsi se neurazila. A pravda je, že máme rodinné přátele a třebas jejich hlava rodiny se rozhodla vzít si život ve 40 letech. A co? ...bylo to smutný, tragický, hrozný. Ale taky se zvedli a jdou dál a té mamině pomohlo myslím hlavně to, že jí potřebovaly děti.

Navíc musím říci, že po narození dítěte a sžíváním se s ním se v ženě mnohé změní v jejím uvažování. Ačkoliv já jsem měla namysli vždy velkou rodinu, tak věřím, že někdo to muže mít naopak a pak názor změnit. Mě třeba představa dalšího těhotenství momentálně děsí a to jsem si vždy myslela, že budu matka rodička. ... i tak uvažujeme o adopci a momentálně bych jí i dala pŕednost. Dál znám také takové odhodlané, jako jsem byla já a najednou zjistily, že mateřství je fajn, dítko super, mají ho samozřemě rády, ale absolvovat mateřský domácí kolotoč už by více nechtěly.

...muži dokážou pochopit, že ženu mateřství těší. Záleží i na tom, jestli na dítko třeba nežárlí, jaký byl váš privat život po narození potomka, i to asi dělá u rozhodování mužu hodně. No, čteme to tu takřka denně, kterak odešel novopečený otec od rodiny za lepším zbožím. Tak nějaký chlap to třebas zvládne udržet na uzdě, ale i to muže být u dalšího potomka pro něj zábrana... .