Jajajaj, chápu tebe i jeho. Mému muži je stejně jako tvému a mně je stejně jako tobě. Rozdíl je v tom, že on má původně děti dvě a nám se povedla dvojčata. Takže čtyři. Moc jsem chtěla a i chci třetí dítě. Dokonce jsme se o něj od podzimu snažili. Ale poslední měsíce ho pozoruju a začínám chápat proč už nechce. Má splněno. Chce už trošku klid, který tak jako tak ještě dlouho mít nebude, protože je klukům pět. Psychicky už na miminko nemá a v budoucnu bude hůř a hůř snášet kluků výlevy. Už teď po nich někdy chce nemožný věci, protože za jeho generace se to tak dělalo. Na druhou stranu je tak trošku dědečkovsky rozmazluje. Vím, že tě to asi mrzí, mě taky. Ale zkus se vžít do jeho kůže. Ta blížící se padesátka je alespoň u nás strašně znát a muž klid vyhledává čím dál víc. Držím palce, ať dojdete ke šťastnému rozhodnutí a nikdo netrpí