Jasmine, máte děti? a ty máš svou práci?

Napíšu ti jak je to u nás - sice manžel nepodniká, ale pracuje strašně moc. U nás je to o to pikantnější že mi zapomíná hlásit i výjezdy nejen mimo město, ale i mimo republiku; většinou si vzpomene večer že vlastně letí tam a tam.
NA DRUHOU STRANU, když dorazí domů, dává mi najevo že si toho váží, že je mi vděčný, že ho držím svým humorem i přístupem nad vodou (protože na úklid i jídlo si může někoho zaplatit..) a že jsem nezbytná pro to, aby rodina fungovala.. protože když já jsem v pohodě, jsou v pohodě všichni. A to mi dává křídla.. a důvod abych fungovala.

Často je to těžký, jasně, ale já mám na to jednak štastnou povahu a za další .. víš spousta kamarádek má sice chlapa doma ve čtyři, ale lehne si v trenkách s pivem na gauč a kamarádky pak mají problém, když mají tak často nemocné dítě jako já a MUSI se vrátit do práce, protože je partner neuživí. Mě čas netlačí, začnu lážo podnikat z domu po porodu druhého.. a uvidíme co dál.

A jinak je důležitý nastavit si pravidla..u nás manžel si třeba zvykl se mi hlásit, když jede někam autem nebo po příletu, když mu volám do práce, máme dohodu že volám na soukromý, když se nic neděje (a i tak se to snaží zvedat, i když mi jen řekne že nemůže) a když by byl urgent, volám na služební.
Večer mu volám mezi šestou a sedmou, jak to tak zhruba vidí s příchodem.. a on pak volá když odchází z práce na parkoviště.

Záleží na přístupu tvého chlapa; pokud se s ním pravidla domluvit dají a to podnikání má budoucnost, plánujete nebo máte děti, snažila bych se ho podpořit. Asi ti nebude moc pomáhat doma ale můžeš si třeba pořídit paní na úklid.
Důležitý je přístup, vzájemný respekt a úcta k tomu, co dělá ten druhý.. Ten můj taky sem tam dorazí o dost později než plánoval, ale je mu to fakt líto a mě je zase líto, že je tak unavenej

Tak držím palce...