kaujkule, díky za tohle téma. Zrovna řešm to samé, i když rozhodování, jestli do toho opravdu jít, nás čeká až za rok.

Byla jsem s dcerou pár měsíců v NY, kam se přestěhovala moje sestřenice. Místo mě naprosto nadchlo. Strašně ráda cestuju, dá se říct, že je to můj život. Bydlení v domečku kousek od Prahy mě - dá se říct - dost ubíjí, pořád jsem si nezvykla. Teď dům rekonstruujeme a komplet hotové včetně zahrady apod. to bude podle předpokladů do Vánoc. To je ještě skoro rok čas. Pak mám představu pronajmout dům a odletět minimálně na dva roky do NY. S prací by nebyl problém u mě ani u mého muže. Pracuje pro mezinárodní firmu a v podstatě by bylo jedno, kde svou práci dělá. A já bych mohla pracovat jako servírka.
Dokud je dítě ještě neškolního věku, je spousta možností, pak už to bude horší, nechci ji tahat z místa na místo, aby každý rok chodila do jiné školy. Sama si chci zažít život jinde, prostě pořád mám v sobě to, že žiju jen jednou, tak proč nevyzkoušet všechno.
Můj muž by se mnou jel, ale "problémem" je jeho syn, kterého máme ve střídavé péči. Jsou na sebe dost fixovaní a máme se moc rádi, ani já si nedovedu představit, že bych ho viděla jednou za půl roku v lepším případě měsíc v kuse, v horším třeba jen týden. A tak stojím před velkým rozhodnutím, ale mám na to ještě rok, tak uvidím jak se věci vyvrbí. Každopádně fandím všem, kteří to zkusí i jinde