Tak už mám za sebou návštěvu poradny,ale to je asi tak jediné co za mnou je.Na konec je to tak,že jsem musela k obvodní pro prášky,jelikož už jsem jedla jen minimálně a měla zažívací problémy.V poradně jsme se za tu hodinu moc nakam nedostali,než jsem vše vylíčila čas byl pryč.Závěr-neunesl,že najednou nemá mou pozornost jen on.Jdu do poradny znova.Čekal jsem,že se to bude lepšit,ale každé setkání s ním tak strašně bolí.To vědomí,že nesmím dát pusu,říct miluju tě,chybíš mi je hrozné.A já bych tak moc chtěla.tak stršně moc.Bohužel vídat se s ním musím kvůli malé.Přála bych si mít alespoň chvíli,kdy. nebudu na něj,na něj a ji myslet.