Dianko,

ani nebudu číst reakce ostatních. S takovým člověkem bych už zůstat nedokázala. Pomlouvat někoho před svatbou, lhát, a dělat z Tebe těžce nemocného člověka...to je rouhání a absolutní neúcta k Tobě, pokud by snad Tvůj manžel netrpěl nějakou psychickou poruchou, na kterou by toto vše šlo svést. Dlouhodobé lhaní je mor, nevím, možná jsou lidé, kteří to dokáží překousnout, ale já k nim nepatřím. Stalo se mi něco podobného, pravda, nebyla jsem v jiném stavu, ale měla jsem před svatbou. Také mě kontaktovala jiná žena, ovšem nešlo o ex, ale o paní, která si s mým tehdy již snoubencem plánovala budoucnost a z ničeho nic zjistila, že lže jak mně, tak jí. Lží bylo velmi mnoho a opravdu závažných, nebudu to zde vypisovat. On přiznal některé z nich a ostatní smetl ze stolu s tím, že daná dáma je psychicky unavená z faktu, že miluje mě. Ha, ha. Půl roku na to se ten zbytek provalil. Ano, žila jsem další půlrok ve lži, není nad to někomu věřit, že...pamatuju si dodnes ten pocit fyzické slabosti a to, jak jsem si připadala jak ta největší naivka obecná. Po tom druhém, mnou vynuceném doznání jsem věděla, že je konec, absolutní. Možná jsem se moc rozepsala, ale tohle fakt vnímám jako neodpustitelné.