Ráchel, naprosto s Tebou souhlasím! Moc dobře vím, o čem mluvím, také mi dosti početná "druhá strana" dávala sežrat, jak jsem "naočkovaná, žárlivá a divná", že "nesnáším" své nevlastní sourozence a kdesi cosi.
Vybavuji si tragikomický okamžik, kdy nám táta slavnostně oznámil, že budeme mít brzy sourozence. Moc jsme si ho s bráchou přáli. Rozzářila jsem se a řekla: "Jé, to je skvělý! Takže maminka čeká miminko?" A dostalo se mi moc pěkné odpovědi: "Maminka ne, ale jedna moc hodná paní." Asi jsem hodně malicherná a trapná, protože jsem se po této větě nahlas rozbrečela a odmítla se radovat. Hodně podivné a nepochopitelné, že?