Insulo, Tvůj postřeh o vlasech je důkazem toho, že se začínáš ubíra správným směrem. Že Tě aspoň okrajově napadne i to, že by se na Tebe muž mohl zadívat kvůli krásným vlasům.

Kdysi jsem četla knihu Ženy na úrovni. Je to dost úsměvná kniha, ale bylo v ní pár chytrých věcí. Třeba to, že je důležité umět využít svých předností, i kdybychom jich měli málo. V knize stálo zhruba toto: "Učme se od Francouzek. I kdyby Francouzka byla neatraktivní a jediné, co by bylo hezké, byl její krk, dokázala by to zařídit tak, aby si toho hezkého krku někdo všiml." Je to psáno dost v nadsázce, ale jde čistě o pointu.

Jedna naše známá má kamarádku, která je silnější a má krásné vlasy. Pod vlasy skrývá i nepěknou tělesnou vadu - pozůstatek úrazu z dětství. Po nevydařené operaci vidí jen na jedno oko. Má dvě děti. Otec prvního z nich ji opustil pár týdnů po porodu, protože ho dítě nebavilo. Otec mladšího dítěte měl problémy s alkoholem a zahynul při autonehodě - řídil opilý. Ta paní má naštěstí moc fajn rodiče a bráchu, kteří ji dokázali podržet. Navzdory všemu ošklivému, co ji potkalo, se jí nakonec podařilo se s těmi problémy poprat, dnes je poměrně sebevědomá a po mnoha letech si našla moc prima partnera. Já ji obdivuji a doufám, že Tě tento příběh povzbudí.

Už musím končit, letím se Ti přihlásit do Tvého nového fanclubu.