Ještě k tomu, že dvojjazyčné děti mluví trochu později - řekla bych, že je to trochu dáno tím, že ten kdo hodnotí jestli a jak dobře dítě mluví, často neovládá ten druhý jazyk, takže si ani nevšimne, že dítě mluví naopak docela dobře.
Což je typická situace učitelky ve školce...

(Máme to doma podobně, děti se s námi dohadují a babička si ani nevšimne, že jde o regulérní rozhovor. Kromě toho jsou děti zatíženy ještě jedním "stereotypem", jsou dvojčata a rozvinuly svou vlastní řeč. Babička nemá šanci zjistit, jestli jen tak matlají nebo mluví.)