Ecim, přístup věřících k homosexualitě je různý. Stejně jako přístup věřících homosexuálů k partnerství.

Já jich blíž znám jen pár a jsou to docela nešťastné případy, nevím, nakolik to souvisí s vírou, spíš je to nenaplněná touha po kompletní rodině a trápení, které postihlo všechny zúčastněné (no nemají to ty jejich děti lehké, ale v žádné neúplné rodině to není idyla).

Jinak oficiální nauka je, že orientace jako taková se neřeší, ale homosexuální člověk je jaksi osudem donucen k celibátu. Přijde mi to osobně dost smutný, ale řešení neznám, jak už jsem uvedla, ještě jsem neviděla žádný pozitivní příklad kvalitního homosexuálního vztahu, a to je taky dost smutný.

Různé protihomo aktivity a hnutí, odsuzování, vyhánění ze společenství apod. jsou v podstatě výstřelky "bez církevního schválení" a řekla bych, že i bez tý nutný lásky k bližnímu, a pokusy o "homo svatby" a představy o křesťansky kvalitním nebo jak to říct homosexuálním vztahu rovněž. Naopak společenství homosexuálních věřících mi přijde přínosný, homosexuální křesťanská seznamka ujetá (ve světle toho ofic. učení).