Přemýšlím, kdy jsem viděla psa čůrat nebo kadit na dětském hřišti...mám asi štěstí, ale to jsem neviděla. Přeběhnout to jsem viděla , ale kadit, to ne. ( máme asi i štěstí, že jsou u nás většinou hřišťat oplocená. Ale spousta lidí nechává otevřená vrátka)
Jinak souhlasím s autorkou článku , je to děs. Bobky všude. Sama jsem pejskařka, bobky za naším psem sbíráme poctivě. Nějak jsem nepřišla na to, jestli se majitelé psů domnívají , že ve sněhu se bobek vypaří nebo co. Asi myslejí , že zahrnutím do sněhu "nehybernuje" , ale zmizí :)Protože sbírání bobků nečiní problém mě, tak si myslím, že kromě starých nemohoucích babiček a spol by bobek zvládl sbírat každý. Pokud by se zavedla např. vyšší daň na sbírání bobků u pejkařů, tak by mi to taky nepřišlo spavedlivé, proč mám platit za něco co nezpůsobuju, to by mohlo vést k tomu, že i sbírači by bobky po svých psech nechávali na chodníku s tím , že to někdo uklidí....jiná věc je, všimněte si někdy až půjdete, kolik je kde košů. Zkuste sebrat bobek a nést ho 10 - 20 minut do koše. To je u nás naprosto běžné. Koš nikde. U nás v ulici není koš ani jeden. Nejbližší klasický koš nebo popelnice je cca 500 metrů. ( bydlíme ve městě v blízkosti velkého sídliště, ve vilové čtvrti, popelnice má každý soukromé za plotem , ale chodí tady i lidi odjinud.)Mockrát jsem už přemýšlela nad tím, kam že mám ten bobek dát. Takže ho nosím v pytlíku sem tam . Věřím, že plno lidí by bobek sebralo, kdyby koš byl v dohledu.