Všechny vás zdravím a děkuji za komentáře.
Měla bych odpovědět na vaše dotazy, ale vy už jste si vlastně
odpověděli sami
Tak jen upřesním...Když jsme si Anetku brali, bylo jí 3 roky a 11 měsíců.
A k tomu autismu. Ronjo, přesně to mě taky napadlo. Tím spíše, že jsem tou dobou zrovna dočetla knížku od Macešky - Domov je místo odkud tě nevyhodí. A podobnost Anetky a Maceščiny autistické holčičky byla téměř dokonalá.
Na druhou stranu, jsme byli z příprav pro budoucí náhradní rodiče proškoleni, že tyto projevy jsou typické projevy ústavní deprivace.
S tím autismem je to vážně strašně ošemetné.
7krásko-je fakt, že návrat Anetky do DD, byl ten úplně nejhorší zážitek, který bych nejradši zavřela do krabice a zarovnala někam do kouta, aby mě už nikdy nestrašil. Ale naštěstí život přináší i veselé zážitky a dá-li Pán Bůh, tak se k nim také propíši.