To co píšeš znamená, že matka (a kde je otec???) může kdykoli rozhodovat nad životem a smrtí svého dítěte. Tak to ale přece není. Když mi zůstane desetileté děcko po úraze dementním ležákem, tak ho dorazím? To snad ne! I nemocní lidé mají svou kvalitu života, vy co tady píšete víte o tom houby. Není větší sranda než s vozíčkářema ap., a divadlo s herci s Downovým syndromem přenádherný zážitek. Evidentně tu mnozí plácají, jaká je to hrůza, pže jim do MuDři tak vtloukají, aby měli dost materiálu na svoje pokusy. Neznámé budí hrůzu, ostatní ne. Těch opravdu těžkých dg. k neunesení není zase tolik.
Je určitě lepší a lehčí mít nějak postižené dítě, než mít dítě zdravé, které vás v patnácti dvaceti porřeže, okrade, stane se gamblerem nebo narkomanem.
Milá dámo, to co píšete o předpisech: jsou to jakési mantinely, kde je dobré hrát. Fotbal se taky hraje na hřišti, jinak se píská aut. A ta nařízení jsou moc dobrá, kdo zkusil, ví.
Co se týká sexu: je důležitý a fajn, ale život na něm nestojí, je mnoho jiného, proč stojí za to žít. Nesednou v sexu? Vždycky si sednou, pokud umí komunikovat a řešit problémy, což je mimochodem základ trvalejšího manželského soužití. Pokud "co se jaksi samovolně neděje vyhovujícím způsobem" přestane se takto vyvíjet, lidi odcházejí, pže to neumí řešit, a jedná se jen o zástupný problém. Toť vše.
Homosexuálové: ono jich není tolik, co se jich prezentuje. JInak je to nemoc jako každá jiná. Pokud ovšem trpíte celiakií, je vám zapovězena mouka, a nebudete se přece rozčilovat, že ostatní ji můžou, vy ne. Každý má nějaké omezení. Kdo má vyoskou lámavost kostí nebo poruchu krevní srážlivosti, nemůže sportovat.
Přečtěte si sv. Pavla o lidech nezpůsobilých pro manželství. Víte, jsou lidé, kteří mají sex. prožitek ze sexu se zvířaty, mrtvolami, dětmi, nebo různé zvrácené praktiky - to je také necháte, ať si udělají dobře?