Zdravím maminky a tatínky,
jsem čerstvý taťulda našeho syna Honzíka. Manželku jsem přivezl na pohotovost.Stěžovala si na bolesti žaludku. Měli jsme termín až 11týdnů, tak jsme nepředpokládali kontrakce. Okamžitě nás švihly na porodní a za hodinu už bylo jasné, že si ji tam nechají na pozorování. Bylo 23:00 když jsem odjížděl z porodního sám domů... Jak jsem později zjistil, manželku nebral žaludek, ale měla kontrakce,... a ve 3:03 ráno další den jsme měli Honzíka. Drobečka 1,4kg, 39cm, který přišel na svět císařským řezem. Na práci a přístup personálu na oddělení gynekologie FNHK si nemůžeme stěžovat. Ochotní, vstřícní, trpělivý. Prostě skvělý.
Synka přeložili na JIP do 3.patra dětské kliniky, kde opět velmi vstřícný a ochotný personál stabilizoval jeho stav. 2x denně po 2týdny jsme tam s manželkou docházeli a sledovali, jak náš drobeček začíná sám dýchat a ustupují počáteční resporační komplikace. Občas nám i zežloutl, a tak byl na sluníčku. Začal bumbat sondou naše mlíčko a utěšeně přibíral na váze... Sestry při jakémkoliv signálu přístojů pohotově reagovali a lékaři nám ochotně vysvětlovali stav našeho miminka.
Nedávno bylo ale naše miminko přeloženo z JIP "naproti", na oddělení nedonošených dětí. mají tam také inkubátory. jedná se o oddělení JIP s menším dohledem. Bohužel naše prvotní nadšení z kvalitní práce personálu vzalo za své, když jsme zjistili, jakým přístupem je pečováno o děti tam. Když řve přístroj na oddělení, a ukazuje 0tepovou frekvenci, nebo nízkou saturaci kyslíku v krvi dětátka, nikoho to extra nevzrušuje. První den jsme měli dojem, že to je ok, přeci jenom JIP se sníženým dohledem. Ale dnes, když při naší návštěvě začal našemu miminku vyzvánět několikrát alarm a saturace šla do červených čísel, nikoho to extra nezajímalo. Nikdo nepřišel. Šel jsem s manželkou do kolen, když saturace klesala na 0 a naše miminko začalo modrat. Sledoval jsem nepravidelné dýchání našeho miminka a přál si, aby zase začal normálně dýchat. Alarm řval na celý pokoj, a nikdo nepřicházel. Když konečně po několika minutách přišla sestra, tvrdila nám, že "to je normální a v pořádku". I po našem sdělení, že Honzík měl opravdu nějaký problém, nám bylo sděleno, že na něm hledáme mouchy a že to je v pořádku. Odcházeli jsme s manželkou z nemocnice posmutnělí a sklamaní přístupem sestry na zmíněném oddělení. tato sestra nezapoměla několikrát zopakovat větu, že "aktuální stav je dobrý, ale to se může kdykoliv změnit, a my s tím musíme počítat". Máme strach, že laxní přístup personálu by mohl zavinit delší zástavu dechu, pozdě poskytnout první pomoc a zavinit tak dlouhodobé požkození mozku dítěte, ne-li jeho smrt. Ledabylý přístup takového člověka může zavinit nevratné neštěstí pro celou rodinu. Nechci tímto nikoho strašit, jen si postesknout, že i sebelépe vybavené zdravotnické zařízení s personálem bez profesionálního přísupu může vážně poškodit miminko a nic s tím neuděláte..čím dříve budeme mít miminko vpořádku doma, típ dříve budeme moci v klidu spát.