Zdravím, já sice neovdověla, jenom jsem musela kvůli záchraně dětí odejít od manžela a tak si taky přožila dovádění úřednického šimla, sociálky, policie, soudu... více jak tři roky jsem byla na vše sama (za tu dobu jsem prožila tři úmrtí v rodině, tak už mám jen mamku), chodila do práce, brala si práci i domů a pracovala v noci, kdy jsem taky dělalal vše, co jsem nezvládla přes den. byla jsem jak rozjetý vlak, který se nesmí zastavit, jinak se už nerozjede. pak jsem se jednoho dne zhroutila, tělo to tempo prostě dál nezvládlo. uvědomila jsem si, že jestli nezvolním, tak dětem nebudu moc platná... teď už je lépe, klukům je 5 a 7, potkala jsem nového muže (a dávám si sakra pozor, abych nešlápla vedle).
mě toto období zocelilo, protože když člověk musí, dokáže neskutečné věci - ale to víte sama nejlépe.
přeju mnoho a mnoho sil, abyste našla brzo klid a rovnováhu.
prosím vás, šetřete se, pro sebe, ale hlavně pro své děti!!!!