Ano, mam taky jeste radu dalsich vlastnich zkusenosti a proto mi to neprijde uz ryze nahodne, ale systemove: lekar neveri, ze drobnou synechii u holcicky je mozne uvolnit rozmasirovanim, ordinuje okamzite zakrok, rozmasirovala jsem asi do 14 dnu (stejne jako bezpocet dalsich matek, ktere znam a ktere mi tuto informaci na rozdil od lekare predaly), na zacinajici jecne zrno predepisuje kortikoid, po dvou dnech mesickoveho odvaru zacalo mizet, na opruzeninu opet kortikoid, sundala jsem pliny, stale se u nas v mire podstatne vetsi nez nezbytne pichaji detem usi a trhaji mandle (opet jsem mela nekolik srovnani v rodine), striha podjazykova uzdicka (protahli jsme poctivym cvicenim jazyka). Jsou to drobnosti a vim, ze obezretnost a dukladna pece jsou na miste, zejmena u deti je nutne vse zvazit poctive, ale mnoho lekaru uz jakoby nedokazalo nebo prave mozna z financnich duvodu nechtelo lecit konzervativne a levne tam, kde je to vhodne a kde naopak invazivni drazsi lecba muze mit a casto ma nedozirne vedlejsi ucinky. A velmi zajimave je prave srovnani zpusobu financovani zdravotnictvi u nas a pripadne jinde a jak diametralne odlisne z toho vyplivaji standardni doporuceni lekaru. U vetsiny vyse uvedenych pripadu je velmi zajimave precist si neco v cestine a pak anglictine a clovek zacne mit pocit, ze tu hovorime o jinych nemocech. A podle mne to neni v zasade kvalitou lekare, ale mnohdy prave jinym zpusobem financovani.