Víte co je na celém tom životě s "jinými" lidmi to co ostatní špatně nesou? Je to to, že celý život, část života, 100% jede všechno tak aby se tento nepřizpůsobivý jedinec měl dobře, aby zvládl toto a zvládl tamto, aby byl spokojený, všichni přeci můsí pochopit že on je "nemocný" a tak nějak se zapomíná na to, že ti co s ním žijou nejsou stroje a taky mají nárok na normální život....vím o tom své, máme postiženého syna....je úplně něco jiného pokud jdete k péči o takového člověka "do práce"a potom domů ke své rodině a nebo se o něj staráte pořád a zasahuje Vám péče o něj do celého života. Domnívám se , že Váš pohled a pohled pisatelky článku je každý z jiného břehu a Vy děláte pouze jen to co ostatní " ty musíš svojí sestru chápat, je nemocná, musíme k ní být ohleduplní atd." Jenže ono to nejde pořád.