...tam je totiž možná ten zakopaný pes. Opakovat a prosvištívat různé gramatické jevy nebo násobilku lze mnoha různými formami, dokonce i s pohybem a venku. Slova z pravopisného cvičení mohou mít děti třeba napsaná na zádech a "loví" se vždy určitá skupina slov (neživotná podstatná jména, vzor pán, násobky sedmi..) Za hodinu se dá vystřídat řada činností nebo typů jazykových a matematických her, které biflování ani trochu nepřipomínají a přitom neustále opakují probíranou látku. Zároveň udržují děti v pohotovosti a nenechají je jen roboticky dosazovat výsledky bez zapojení mozku. Proč by měly děti biflovat druhy našich dravců nebo rozdíl mezi ptákem a savcem místo toho aby šly ven a prohlédly si je? (a že se to tak stále ještě děje!)O tom myslím uvažuje rozumný rodič a učitel. Je zbytečné se brzdit úvahami o potřebě nebo nepotřebě biflování.