hm, tak to u nás to chodí sice podobně, ovšem s tim rozdílem, že máme taťku "ochranitele", tudíž on je ten co se bojí a strachuje a já jsem ta, která se s malým plazí po zemi, hraje na pejsky, nechává si ho skákat po břiše, tancuje kolo kolo mlýnský atp.
právě proto se snažím tuhle "radůstku" provozovat jen občas přes den, jinak ho nechávám samotnýho. jenže fakt nevím, zda to dělám dobře?