Myslím, že tě chápu, kdybys byla sama, tak bych pochopila a neodsoudila, kdybys TO udělala. Ale pokud máš dcerku a uděláš TO, potom stejně nenajdeš klid (nikdo neví, kam se jde potom a co tam vlastně je). Protože za sebou budeš i na druhý břeh vléct tu hroznou vinu, že tentokrát jsi to ty, kdo své dcerce předá tu hrůzu v mysli. Budeš to ty, kdo jí vyrobí tu ,,rakovinu", která teď žere tebe. Svého trápení se zbavíš ale předáš ho dál, malému nevinnému dítěti, SVÉMU dítěti. Protože ona nikdy nepochopí, proč jsi to udělala, ale bude pořád cítit vinu a zmatek v duši.