Rozštěp určitě není banalita, je totiž třeba významně odlišit typ a rozsah. Jako kosmetickou vadu bych označila snad jen izolovaný rozštěp rtu, tam opravdu stačí jedna operace a zbyde jen ta jizvička. Všechny ostatní rozštěpy jsou už vady, které mají vliv na mnoho dalších důležitých věcí, nejen na vzhled. Přesto si dovolím tvrdit, že potrat je v tomto případě sobectví, neříkám to jako soud, kdybych věděla předem, že se mi narodí syn s celkovým rozštěpem, asi bych se ho tenkrát také dopustila.Takže to říkám spíš z pohledu matky, která tím prošla a dnes vím, že se to dalo zvládnout celkem v pohodě, jsou o hodně horší věci, se kterými se dítě ani nemusí narodit, ale prostě je v průběhu života získá. Někdy o tom se synem mluvíme, jak moc ho to poznamenalo, jestli mu to v životě vadí a jeho odpovědi mi jen dosvědčují, že nedovolit mu narodit se by bylo tenkrát špatně. Myslím si, že mnohé maminky se rozhodnou v takovém případě prro potrat hlavně proto, že nemají informace a ve své blízkosti někoho, kdo by je podržel, kdo by jim dodal odvahu a naději do budoucnosti.
Já jsem po porodu prožila šok, bylo mi dvacet, byla jsem přeci mladá a zdravá a měla jsem pocit, že přeci musím mít zdravé dítě, byla to rána od života, ale ta rána se začala strašně rychle hojit, jakmile jsem měla své dítě u sebe, hrozně mi pomohlo, když jsem se o něj mohla začít starat a myslím, že hodně udělali ty poporodní hormony, prostě ta očička, ručičky, nožičky, to byla jedna nádhera a ten rozštěp byl jen jedna ošklivá věc oproti takovému množství nádhery.