Mám dceru s podobnou povahu vašeho syna. Je taky akční dítě. Když jí bylo 2 roky, byla hodně živé dítě, všude kde koliv lítala ani mě neposlouchala, když jsem na ni volala. Držela jsem jí za ručičku a jí se moc nechtělo držet za ručičku a pustila mě a utíkala a já musela honit a chytit jí, dokud neposlechla a nezastavila. To bylo pech, tak jsem jí dostala prdel, ale stejně se vztekala, že nechtěla za ručičku, jedině jí pomohla poslouchat mě je "křičet s nadávkou" jako by mi ruply nervy. Teď jí už jsou 4 roky a bohužel stále je živé dítě, ale o mnohem lépe a chápavější než dvouleté či tříleté dítě. Ted už ví co se nedělá, když na ni volám ať neutíká rychleji, tak zpomaluje či zastaví na mne. Nikdy nezapomenu v období 2- 3 leté dítě, to bylo období děs. Pěkně mi ruply nervy a dost trpělivost Ale přežila jsem její období vzdoru