hi, tak já mám doma taky takovýho ujížděče, už se vyloženě těším, až zase nasedne na koloodrážedlo . Mám děti dvě a vždy se strhnou navzájem, každý chce být první a navíc mají rádi vítr ve vlasech a já vidím jen mizející podrážky bot a oblaka prachu. A mohla jsme se rozčilovat, domlouvat a stavět na hlavu jak chtěla...při každé projížďce se aspoň jednou zapoměli... jen se trochu vzdálili tak jsem začala ječet, to ovšem přes rachot a vichr kolem uší stejně neslyšeli. Na podzim to ale už šlo, dcera přešla konečně na kolo, kluk byl na koloodrážedle taky rychlý, tak mi nezbývalo nic jiného než skočit na své kolo a už to bylo v pohodě - uff, myslím, že to nejhorší mám za sebou! Jinak to jsou fakt hodný děti, ale tady to mě dostávalo do vrtule vždy .