No já jsem se divila stejně jako Achciba, když jsem měla děti takhle malý, navíc u nás v rodině (resp. v obou rodinách) nejsou "smíšené" sourozenecké páry. Tedy krom mě a bráchy...takže nebylo moc kde to vidět (u sebe jsem to samozřejmě pozorovala a jako puberťák doslova nenáviděla větu "on může-on je kluk" a strašně jsem tuhle tezi rozdílné výchovy popírala!)

Ale je to prostě tak! Postupem času se ten přístup k oběma pohlavím liší, ale víceméně je to vlivem ze strany dětí nikoliv rodičů.. Bára byla do cca 3 let "kluk", panenky jí nezajímají, jezdí s tátou traktorem, oblíkala si maskáče "jako táta", bylo jí fuk co má na sobě, ... a od třech let se z ní stala "lady", vyžaduje růžovou, sukýnky, sponečky, šperky, střevíčky... až mi z toho jde někdy hlava kolem kde je ten můj "kluk" v roztrhanejch teplákách a obrácenou kšiltovkou.. ale je to její vůle