Mně se právě osvědčilo méně hraček a více běžných domácích potřeb. Na co bylo dítkům dětské plastové kladívko, když se po dvou úderech (nijak silných) zlomilo? V dílně dostaly malé kladívko, prkýnko a hřebíčky a s otcem, co tam cosi robil, taky "pracovaly" (ale pochopitelně jen když se dala ohlídat bezpečnost dětí). Že se přitom i praštily? No a? Naše maminky říkaly, že "nešikovné maso musí pryč".
Nebo takové formičky na vánoční cukroví! To to rachtalo, když se zatřáslo krabicí. Zas byl na chvíli klid.
Různé odstřižky látek a další věci, kam se hrabou hračky! Navíc to byo levné a dítě se tím zabavilo víc, než nějakým plastovým a drahým autem (u kterého nám navíc za 14 dnů odpadlo kolo a auto bylo rázem k nepotřebě).