Mám zkušenosti ze všech stupňů českých škol a mohu potvrdit, že úroveň vzdělávání v základních a středních jde dolů. Alespoň co se týče výsledků srovnávacích testů.
Stává se, že škola není schopna zajistit dostatek kvalifikovaných učitelů, takže žáci v daných předmětech stagnují. Stalo se nám, že fyzikář tak nějak nedocházel do hodin a nakonec odpadl - žáci se učivo doučovali až v následujícím ročníku, takže ale zase nestihli to, které měli. Angličtinář na jiné škole odešel už začátkem října, hodiny byly suplovány do pololetí (často neangličtináři), kdy nastoupil učitel nemající vůbec zkušenosti s výukou na 1.stupni. Na konci páté třídy žáci uměli pár básniček, ale vůbec netušili, jak se časuje sloveso "to be". Při přestupu na jinou školu jsme zase byli nuceni doučit se doma celý ročník chemie...
Žáci v hodinách na ZŠ pracují v týmech, takže není výjimkou, že dítě sice ví, co zpracovávala jeho skupina, vůbec ale nezaznamená, co řešily ostatní týmy, protože se soustředí jen na vlastní výkon. Např. z vlastivědy pak ovládá tak 1/4 nebo 1/5 podle počtu týmů. Nezbude, než ho doučovat doma...
Diktátů v češtině se píše minimum - my jsme je psávali na začátku KAŽDÉ hodiny. Asi proto jsme pravopis ovládali podstatně lépe než dnešní děti.
Komické je, že třeba speciální hodiny pro dyslektiky škola zařazovala MÍSTO hodin čtení! Zatímco ostatní děti vesele četly, dyslektici odcházeli k počítačům v jiné třídě (1x týdně), kde dělali ledacos, ale čtení to nebylo.
A dalo by se pokračovat...