No, mně to přijde, že možná autorka kvůli dalším malým dětem neměla na dceru přiměřeně času a nálady, což sama tak nějak přiznává. Je vůbec divné, že to nijak neřešila, dokud dceru neodvezli na JIP. Ony ty děti v pubertě jsou citlivé, kdoví, co za tím bylo... Autorka si na pár otázek odpovídá sama.
Nechci nikoho odsuzovat, autorka mohla udělat milion věcí a třeba by žádná stejně nepomohla, ale neudělala vlastně žádnou... Tak já nevím, když se dítěti nedaří dobře, je nemocné, tak s tím NĚCO dělám, ne? Měla bych asi víc pochopení pro mnoho udělaných nesprávných věcí, ale tu nečinnost nechápu.
Jinak je pravda, že se to může vyskytnout kdykoli kdekoli, ale připadá mi, že v rodinách, kde je pozitivní řístup k jídlu, lidi jí rádi, mají z toho potěšení, tam se tyhle prolémy nevyskytují, třebaže občas někdo někde fakt potřebuje zhubnout, většinou to moc neřeší a když, tak pořád je to v míře "více sportu a něco z jídla omezit".