Dobrý den, moc se mi líbí Váš dopis, a názory.
Máme také syna se čtyřmi-dis..-, ale protože jsme to s paní učitelkou(mimochodem velmi skvělou a trpělivou), podchytili všichni včas, a to už v první třídě, jde to s námi sice pomalu, ale jde. Trénujeme, syn je už ve čtvrté třídě, a protože máme denní režim naučený na učení v určitou dobu, není to tak hrozné.
Mám radost z toho co jste napsala, protože si myslím totéž, oni jsou zdatní zase v něčem jiném, jsou neuvěřitelně houževnatí i navzdory svým disporuchá
Mám známou, která má také dis-syna a říkala, že se to u něj v sedmé třídě "zlomilo", on si vychytával zápisky různými zkratkami a jinými šikovnostmi a tak proplouval bez velkých nezdarů. Krásně vychodil základku a dál střední školu. Máme kolem sebe mnoho přátel, jsou to vysokoškoláci či mají titul i přestože mají disporuchu. Takže ostatním matkám a otcům přeji taktéž sílu, mnoho trpělivosti a energie jak na boj se školním a úředním šimlem, tak s dětmi a jejich nevyhnutelnou pubertou, která je v souvislosti s dis-opravdu zajímavou dobou v našich životech.