"Pamatuji si zkušennost z tábora-bylo mi asi už 14 a měli jsme vedoucího který si oblíbil dvě v té době cca 10 ti leté dívky,jako holkám to nevadilo byli spokojený že je vyznamenával ale mě na tom intuitivně neco nesedělo"

Sasanko,
píšete o té zkušenosti z tábora, kdy jste vnímala, že jeden z vedoucích má dvě desetileté oblíbenkyně... Ve škole mám samozřejmě také svoje oblíbenkyně (i oblíbence), ale na co si dávám dost velký pozor - snažím se chovat ke všem stejně a hlavně nedávám před ostatními najevo, že ten nebo onen je můj oblíbenec. Mohlo by mu to totiž dost uškodit. Pamatuju si, že na gymplu jsme měli učitele, který když zkoušel, tak se známka odvíjela od délky (nebo spíš krátkosti?) sukně zkoušené osoby. Bylo to evidentní, celá třída, resp. celá škola to o dotyčném věděla. Bylo to z mého pohledu hnusné, některé holky si schválně brávaly krátké sukně do jeho hodin... Všechny, i moje oblíbence, i moje neoblíbence, se snažím hodnotit objektivně zkrátka podle toho, jak se snaží a jak danou písemku napsali nebo kolik toho ví při zkoušení. Děcka jsou na tohle hodně citlivá a když se děje nějaká nespravedlnost, tak hned reagují nevolí... Někdy je to dost těžké - holka donese nějakou výzdobu do třídy, ale protože je mezi ostatními méně oblíbená, tak jí před celou třídou pochválím až v momentě, kdy i někdo další něco přinese. Takových psychologicky náročných situací je hodně.

"nebude si připadat zneužívaná?"

Nevím, představte si, že někoho máte v dětství ráda, změní na tom něco informace, že se k vám choval hezky, protože se do vás zamiloval, protože to byl pedofil? Podle chování Markétky, která má kdykoliv možnost se svobodně vyjádřit a prostě se setkání se mnou vyhnout, vím, že mě má ráda, když jí volám, sama hned říká: "jestli chceš přijít, tak určitě přijď, ráda si poslechnu nové zážitky..." a nebo při loučení "jsem ráda, že jsi přišel...". Dneska má 13 roků, její mamka určitě bedlivě sleduje, jak se Markétka v mé přítomnosti cítí, ale to i já... kdybych zaznamenal, že jí jsem svou přítomností nepříjemný, tak se prostě stáhnu, protože já jí nechci být nepříjemný ničím. Počínaje čistě umytou hlavou, oholený, navoněný... Jsem přesvědčený o tom, že by se muselo stát něco opravdu dost divného, kdyby jednou to příjemné, co se mnou zažívala, najednou všechno změnila na negativní... "vlastně mě jenom zneužíval". Když jsem i jako puberťák chodíval za strejdou, taky mě občas hladil na zádech, bylo mi to příjemné, a ani po tom, co jsem zjistil, že je homosexuál, se na tom, že to bylo příjemné, nic nezměnilo a strejdu mám pořád stejně rád. Zřejmě by mi musela nějak hodně ublížit, abych na něj změnil názor, ale že bych měnil názor na to, co mi kdysi bylo příjemné? Proč? Protože se tím třeba jen vzrušoval? Já jsem přesvědčený, že ne, protože i mě to bylo příjemné, a když by mi to bylo nepříjemné, tak by s hlazením přestal, resp. nevzpomínám si, že by mě někdy hladil tak, že by mi to bylo nepříjemné.

"Ta hranice jak jste psal toho co je vhodné (dárky,...)atd je úzká a někdy špatně odhadnutelná ne?"
Není úzká a už vůbec ne špatně odhadnutelná. Markétka se celkem normálně projevuje a vidím a poznám, jestli je opravdu ráda, že jsem přišel nebo jí něco dál, a nebo kdyby to jen hrála. Já příjdu, a ona mi sama od sebe uvaří čaj, nabídne šokoládu, vypne televizi nebo řekne, že jsem ji zachránil od dějepisu... a sedne si se mnou ke stolu a třeba hodinu si povídáme, než přijde její mamka z práce. Nevěřím tomu, že by někdy na tohle mohla změnit názor v tom smyslu, v jakém jste naznačila.

"přeci jen takový vztah je vzhledem k věku nestadnartní?"

Jaký vztah je nestandardní? Můj k ní nebo její ke mně? Snažím se chovat k ní standardně, nebo spíš... nadstandardně , kdybych se k ní měl chovat standardně, jako většina lidí, tak bych o ni ani nezavadil.

"A zajímá mě-chtěl byste s ní opravdu zestárnout?Přitahovala by vás třeba i až jí bude třicet?"
Ano, opravdu. Je to vlastně teďka jen na ní - kdyby se do mě zamilovala, pro mě také rozhodla... jásal bych. A jestli by mě přitahovala? Jak to funguje u běžných partnerských vztahů? Chlapům se vždycky budou nejvíc líbit ženy ve věku já nevím třeba 20-30 let. Jaktože spolu některé páry vydrží i do doby, kdy je jim 50 nebo 60, kdy už je fyzická krása dávno pryč? Mám zkušenost s Klárkou, ta je dneska už dospělá a pořád mě hodně přitahuje (oproti jiným, které jsem neznal v době, kdy byly ještě dětmi). Kromě jiného pak taky ale není erotická přitažlivost to jediné a nejdůležitější... přece mě taky může přitahovat i tím, jaká je, jak se chová, jak se směje, vždycky se najde něco, čím je někdo oproti ostatním výjimečný. Přitažlivost není jenom o fyzičnu, ale taky o psychičnu. Inteligentní ženy mne vždy přitahují o něco víc, než neinteligentní, bez ohledu na jejich fyzický zjev. Čili myslím si, že by mě Markétka přitahovala nejenom ve třiceti. No, druhá věc je, jestli ji můžu přitahovat i já... Prostě teď už je to jen na Markétce. Ta mě stejně nebude chtít, takže nezbývá, než jí přát, aby byla šťastná, ať to bude s kýmkoliv, aby se měli rádi a aby byl na ni hodný.