Milá Vrie,
děkuji za Vaše slova, je mi jasné, že to, co o sobě a o Markétce a koneckonců i Markétce, píšu, jsou jen slova. Moc bych si přál, kdybych mohl aspoň něco z toho naplnit činy. Kdo tomu nechce věřit, nebude věřit nikdy, kdo za tím nehledá nějaké pokoutné záležitosti (a já Vás zas můžu ujistit jen slovem, že opravdu to, jak to píšu, tak to i cítím), ten vnímá, že možná i nějaký pedofil dokáže cítit skutečnou lásku k dítěti, i když erotickou (to je možná to, co někomu prostě nejde a ani nikdy nepůjde na mysl a vždycky to bude považovat za vadu). Ten dopis je vlastně jediným možným vyjádřením toho, co doopravdy k Markétce cítím, zatím jí to ani nemůžu říct. Kdyby kili nebyl to, co je, tak by možná věřil, že v mém PC je stejné znění toho dopisu, jen se skutečnými jmény, a psán byl v první polovině tohoto roku po jedné z návštěv u Markétky doma. Ale má pravdu, zveřejnění na mé stránce bylo účelové - některým to totiž dopomůže k pochopení, co skutečně k Markétce cítím. Ale také i pro jiné pedofily, kteří přijdou na mou stránku, aby viděli, jak jiný pedofil prožívá lásku k dítěti. Aby si z toho třeba mohli vzít příklad, zamysleli se nad obsahem a nad tím, jak to mají oni... může je to posunout v přemýšlení o sobě a svém životě, ale i ve skutečných citech nejen k dětem někam dál.