Eeko, neberu ti tvůj pohled na svět.

Pro mne je zajímavé, když tě čtu, jak jednotlivé situace zde popsané vyciťuješ. Hodně to o tobě vypovídá. Ale to ostatně o každém z nás.

Iluze mě nebereš, neboj, jsem to já a ne ty, kdo dnes a denně žije s mým mužem.

A bylo by skvělé, kdyby lidé dělali jen to, co je správné. No ale pak by zase vyvstala otázka, kdo má určit, co je správné.

A nic není jen černo bílé. Já dovedu pochopit, proč můj manžel měl s tou jeho tehdejší milenkou poměr. Skutečně mu dokázala dát, co já tehdy ne. A také chápu, proč šla do vztahu s ním ona a proč ho nakonec chtěla tak moc, že se pokusila ho odtáhnout od rodiny s třema dětma. Ona v něm poprvé v životě našla chlapa, který se k ní choval úžasně, hodně jí pomáhal, hodně jí naučil, byla s ním opravdu moc šťastná.

Je to asi paradoxní, ale nám se s manželem podařilo začít znovu a líp jen díky té nevěře. Psycholog mi tehdy řekl, že jednou ještě napíšeme té milence pomyslný děkovný dopis. A měl pravdu.