Rybusho, víš já sama za sebe neberu jako výhru to, že jsme zase spolu ( i když si našeho vztahu moc užívám, to nepopírám), ale já jako výhru beru to, že jsem se zbavila své závislosti na něm, že jsem našla jistotu sama v sobě, že i kdyby mě třeba muž nakonec opustil (nikdy nemůžu vědět, co se mi kdy v budoucnu stane), tak že se svět nezhroutí a já dokážu být šťastná i bez něj.

Že jsem se naučila řídit si své pocity sama a ne podle toho, jak se ke mně chová on.

To bylo dřív nemyslitelné, byla jsem na něm strašně závislá.

Teď jsem se zbavila své závislosti na něm, ale o to víc ho miluju.
Nevím, jestli je to srozumitelné a pochopitelné.
Přestala jsem se snažit ho změnit podle svých představ a začala jsem ho brát takového, jaký je, dala jsem mu svobodu a o to víc ho to ke mně přitahuje.

Safra, jak to tak po sobě čtu, tak to všechno zní jak pitomé fráze. Ale mazat to už nebudu, líp to napsat neumím.