Některé matky potlačují, jiné jsou úzkostné nebo hypochondrické.... tak jako vnímáme individualitu u dětí, je to stejné i u matek a dokonce i u doktorů. I doktoři mají různé přístupy včetně extrémů, tj. léčení neexistujících patologií a neléčení toho, co evidentně není v pořádku.
Jenže ono často není vůbec lehké určit, jak to vlastně je. Což dobrý doktor ví. Méně dobrý dělá machra nebo zastrašuje.
Poradit si s hysterickým nebo nesoudným rodičem taky nemusí být lehké, ale dá se to. Existuje na to nácvik.