(před pár lety jsem mj. zpracovávala bakalářku a diplomku o návykových látkách), ale myslím sí, že z pohledu člověka, který pracuje se závislými, notabene se závislými na alkoholu a marihuaně (čili na těch "lehkých drogách"), se nutně musí jednat o téma bagatelizované.
Závislých na těchto látkách je skutečně mnoho.

Avšak z pohledu běžného konzumenta, který pije či hulí (nebo obojí) v mezích, či z pohledu člověka, který takových konzumentů zná poměrně mnoho (většinou je jim 30 - 65 let a činnost beze změny k horšímu provozují desítky let), se naopak jedná o téma zbytečně nafukované.

Jak řekl jeden z uživatelů obojího (pivo téměř denně aspoň 1, 1-2x týdně 3-6piv, 5x do roka 1 joint) - pít i hulit se musí pro radost, nikoli ze zvyku nebo nedejbože z deprese.

S výrokem nemusíme a můžeme souhlasit, ovšem výsledkem zůstává, že ve společnosti bude vždy jisté procento lidí patologicky závislých na alkoholu, marihuaně, čokoládě, na práci, na internetu, na cigaretách... Represe a striktní zákazy v tomto směru (místo prevence a omezení), jsou cesty do pekel.