Martina - neznám nikoho, včetně sebe, komu by se drogy a alkohol vyhnuly.
Zřejmě se obklopuji nevhodnými lidmi, zhusta intelektuály

Lidé jako já nebo Ty mají opravdu tendence tyto problémy bagatelizovat. Logicky - nikdy jsem neviděla nikoho závislého na chlastu nebo jakýchkoli drogách, až na dva případy (otcův kamarád z mládí a heroinová troska, kterou se snažila zachránit kamarádka), přestože všichni kolem mě pili a nejméně třetina z nich i hulila, nemluvě o jiných drogách.

Ze všech těchto lidí jsou dnes zcela normální, nudní, šediví manželé, rodiče, nehuliči a velmi umírnění "alkoholici."

Ale proč o tom mluvím - moje průzkumy v rámci diplomky a konzultace s odborníky i výše uvedené pochybné známosti ukázaly, že je úúúúplně egál, z jaké famílie a poměrů ten který feťák, hulič nebo alkáč pochází.

Dítě rozvádějících se rodičů, popř dítě, které musí akceptovat nového partnerova rodiče, je samozřejmě k tomu všemu náchylnější.
Ale stejně tak dítě, které je týrané či zneužívané.
Stejně tak dítě, které je příliš opečovávané.
Stejně tak dítě s autoritativní - přísnou výchovou-
Stejně tak dítě s výchovou laisses faire.
Stejně tak dítě, které má mindráky.
Stejně tak dítě s přebujelým sebevědomím.

Prostě náchylný k drogám je kdekdo, může se to stát komukoli z nás, kterýmkoli dětem. Záleží hodně na osobnosti člověka.

Základem je - když už je "nutné" cokoli užívat - činit tak pro radost, nikoli proto, abychom tím řešili problémy.

Závislý člověk je většinou člověk nešťastný, ale příčinou toho neštěstí může být nejen závažná životní situace, ale i úplná banalita...