Je mi už dost přes čtyřicet,ale v pubertě jsme to měli taky tak.Tajně jsme kouřili a připadali si děsně důležití.Myslím,že dnes už ani tolik lidí nekouří,jsou nekuřácká pracoviště,lidi si to nemohou dovolit i z finančních důvodů.Můj táta mi vždycky říkal,buď budeš sportovat,nebo kouřit,oboje nelze.Ja si vybrala sport.Se syny o závislosti na čemkoli hodně mluvíme.Být závislý znamená být nesvobodný.Něco s vámi cvičí a vy si s tím neumíte poradit.Můžou to být i neškodné počítačové hry nebo čokoláda.Všeho moc škodí a tímto se doma řídíme.Pokud má člověk tu správnou míru,kterou umí udržet,pak může žít celkem pohodový život.Vůli je třeba trénovat a pěstovat.Já synům říkám,že když budou mít sebekázeň a osobní disciplínu,že vyhráli život.

Teď trošku odjinud.Já sama měla velmi problémové dětství,rodiče taky rozvedeni,za šílených okolností,my tři děti zůstali u otce,dnes jsem máma,mám rozumu až až,ale kdoví,zda jsem tehdy nesáhla po droze jen proto,že mi ji nikdo nikdy nenabídl..?Nikdy jsem neviděla, jak to vlastně vypadá.Já se do toho prostředí nedostala.Dělala jsem vrcholový sport a ten mě držel nad vodou,asi bych se jinak zbláznila.Veďte děti ke sportu.Možná vám to usnadní život.