Je jedno, jestli budete polemizovat, zda "mé" sedmileté dítě umělo napsat své jméno nebo ne. Prostě to neuměl, protože neměl proč to umět a to je fakt. Byl pochválen, i když ho napsal špatně, tak proč se to učit. Jinak to byl chytrý kluk, ale lenoch.
Jinak jsem neřekla, že je něco špatného na chvále. Sama mám dva syny které chválím hodně a sama jsem děti v Anglii chválila hodně, ale pouze v momentě, kdy bylo za co. Když udělali dobře úkoly nebo např. super kopali do míče, tak určitě. Ale když úkoly neudělali, měli je plné chyb nebo když se do toho míče prostě netrefili, tak proč je chválit? Copak Vás někdo chválí za úplně všechno? Pokud ano, tak dle mého ztrácíte motivaci. Čímž ještě jednou opakuji, že chvála ano, ale ne za všechno, co ten den udělám.