Prosla jsem si necim podobnym, ne s vajecniky, ale s deloznim cipkem. Skoncila jsem na Bulovce v COPu (Centrum onkologicke prevence) a musim rict, ze jsem se setkala s naprosto opacnym pristupem, nez popisuje zakladatelka - naopak, nez pristoupili ke "konecnemu" reseni, tak udelali mnoho vysetreni, z toho 2 i na jinem pracovisti, byli opravdu vstricni a mili, kdyz mi rekli verdikt, tak nabidli i kontakt na psychologa (coz jsem nechtela), nemuzu si stezovat na nic, co predchazelo, na vlastni operaci a na rekonvalescenci po ni, ani ted, kdy musim chodti porad na kontroly. Akorat se tam vzdycky dlouho ceka, kontrola znamena cekani nekolik hodin, to by mozna mohli zorganizovat lepe.

Muj dr. myslim absolvoval nejak pobyt v zahranici, protoze se choval uplne jinak, nez jak jsem vetsinou u doktoru zvykla. Vsechno mi vzdy trpelive vysvetloval a popisoval, pred operaci si na me vyhradil hodinu, kdy mi i vsechno kreslil (protoze jsem uplny tupec, co se tyka anatomie) a to fakt nejsem zadny VIP pacient.

A tahle diagnoza me dostihla v 37 letech a to podle vsech informaci nejsem zadny rizikovy pacient. Poctive jsem chodila kazdeho pul roku na gynekologii a najednou to tam proste bylo. A rikal dr., ze ted je spousta pripadu, kdy prijdou fakt mlade holky se stejnou diagnozou, ale bohuzel v mnohem horsim stadiu, protoze na prevenci kaslou a ze to je pak samozrejme mnohem vetsi prusvih.