Přesně tak, jen tak necílené plošné vyšetření nádorových markerů nemá vůbec žádný význam.
Nádorové markery se dělí do dvou skupin - jedny jsou produkované výhradně nádorovými buňkami, druhé jsou produkované i normálními buňkami, ale nádorové je produkují ve větším množství.

V časných stádiích nádorových onemocnění, kdy ještě nejsou odhalená jinými vyšetřeními, by se samozřejmě nějaký univerzální screening strašně hodil. Ale bohužel, žádný dokonalý není. Nejsou jím ani onkomarkery. V časných stádiích je jejich zvýšení nepatrné a vpodstatě nezachytitelné, resp. neodlišitelné od jejich hladin u normální zdravé populace.

Ve vyšších stádiích nádorů už sice onkomarkery vzrůstají, ale to už jsou pouze druhotným vyšetřením, nikoli diagnostickou metodou, protože to už se nádory dávno projeví jinak.

Navíc ty samotné hladiny onkomarkerů. Jejich absolutní výše nic moc neříká. Smysl má totiž pouze jejich dynamika a procentuální nárůst či úbytek, než absolutní hodnota - dynamika totiž koreluje s průběhem onemocnění toho daného nemocného. Ale obecně na populaci se to vztáhnout nedá.

Uvedu třeba konkrétní příklad - PSA. To je prostatický specifický antigen. Sice ano, je skutečně zvýšen u nádorů prostaty. Ale zvýšen je i třeba po zánětu či mechanickém podráždění prostaty, ale i u močových problémů... nějaká hladina v laboratorním nálezu u člověka bez jakýchkoli potíží neříká naprosto nic. Když to řeknu dost lidově, nepozná nádor od análního sexu.

A takhle to holt funguje i s jinými onkomarkery. Takže nějaká koupě vyšetření onkomarkerů je naprostý nesmysl.

Screeening nádorových onemocnění se pořád hledá, je to ostatně nejen zdravotně a eticky, ale i ekonomicky výhodné. A jako účinný se ukázal třeba screening krve ve stolici, mammografie... právě proto se dělá plošně. Onkomarkery se nedělají proto, že by to nemělo žádný smysl.