Já měla mimoděložní těhotenství, bála jsem se, aby mi s jedním vejcovodem nevzali i druhý, tak jsem požádala doktora, který se mnou probíral předoperační papíry (souhlas s odebráním vejcovodu atd.), že na ten papír velkým písmem dopsal, v žádném případě neodebírat druhý vejcovod !
A co myslíte ? Ne neodebrali mi ho, ale při první vizitě po operaci jsem se ptala, jak vypadá druhý vejcovod a víte co mi Dr. odpověděla: chvíli hrabala v papírech a pak řekla, asi dobře, jinak by ho odebrali !
Nevím, zda to jen plácla, protože to nemohla v papírch najít, nebo by ho fakt odebrali, přes můj výslovný zákaz, ale na psychice mi to tehdy nepřidalo. Ořesená, že jde o mimoděložní těhotenství (dozvěděla jsem o těhotenství i o tom, že je mimoděložní den předtím, pak hned operace, sama jsem si to pomalu diagnostikovala-to už je zase jiná kapitola, mnou tohle prohlášení taky otřáslo). Jen to zvýšilo mou nedůvěru v zdr. systém. Ttěhotněla jsem pak IVF, a myslím, že i tohle prohlášení tehdy v nemocnici mi mo c na psychice nepřipadlo. Samozřejmě, že jsem se pak setkala s idioty (kdybych zůstala jen v jejich "spárách" tak věřím, že dodnes nemám děti, naštěstí doktory jsem schopná změnit), plus ve spojení s tím, že snad na nic se nejde spolehnout mi to celkově moc nepřidalo. Samozřejmě znám i jiné vtipné historky, takže když jde o něco vážného, dohledávám si vždy infomace i sama - samozřejmě pro laika to je těžké, ale alespon něco se dá dělat, všetně toho co radí autorka, hledat různé zdroje informací, číst zprávy, "kontrolovat" a nebát se změnit lékaře a chtít vyšetření atd.