Divá Bára - je mi líto, cos prožila s tatínkem, ale tam muselo být opravdu víc faktorů dohromady - na cirhózu čistě z chlastu umírá minimum lidí.
Pokud se někoho alkoholismus osobně dotýká - ať vlastní nebo někoho blízkého, má tendence to vidět trochu jinak.

Já mám s alkoholem u sebe i ´ve svém okolí jiné zkušenosti

Můj otec je taky "alkoholik."
Od jeho mládí snad neuplynul den, kdy by si nedal pivo, dvě, tři, někdy víc - dle příležitosti (kořalku pije minimálně, sem tam rum do kafe). Provozuje to takhle už mnoho desítek let - letos jde do důchodu, ale pracovat bude dál. Je to velmi úspěšný muž ve všem, nač kdy sáhl - ekonomika, závody, psaní, zčásti politika...
S chlastem nikdy problém neměl a mít nebude.
Máma byla něco podobného jako já, ale dvě těhotenství ji též skoply z první ligy a poslední léta nepije prakticky vůbec, jelikož se málo dostane do společnosti, a když přijde návštěva, cumlá radši sladké likéry a pije kafe.
Ani ji alkohol nikdy nijak nepoznamenal - dokonce pořádala v rámci svého povolání přednášky o alkoholismu a návykových látkách...

Domnívám se, že závislost na čemkoli je tak strašně individuální otázka, že to prostě nikdo změřit, zvážit a zapsat nemůže.

Proto ani nijak zvlášť nevěřím více či méně odborným tabulkám, které mají jaksi změřit stupeň nalitosti u žen/mužů/tlustých/tenkých...
Když jsem absolvovala intenzivní školení v rámci VŠ a stala se preventistou sociálně patologických jevů, včetně zneužívání drog a alkoholu, jen jsem se v názoru utvrdila:
Vyplnila jsem velmi podrobný alkoholický dotazník sestavený odborníky pouze pro potřeby psychoporaden - dotazník na téma Jak moc jste byl opilý.
Zadala jsem silvestrovské údaje, vyšlo mi KOMA a SMRT.
Zarazilo mě to, zadala jsem tehdy běžné sobotní údaje, vyšlo mi KOMA a SMRT
Ano, je to cca 12 let, tehdy jsem vydržela opravdu hodně, nicméně i ze silvestra jsem domů došla po svých, aniž bych se válela v loužích, neměla okno a byla schopná komunikovat.
Zajímalo by mě, kolik bych toho musela vypít, aby z toho bylo fakt koma a smrt...