Mně se jen nelíbí věta: "Zastávám názor, že do výchovy patří také i trest fyzický." Takováhle věta od odborníka může sloužit jako omluva či výmluva pro nadměrně trestající... Autorka sice hned poté jasně vysvětlila rozdíl mezi plácnutím a týráním, ale jak říká nadpis, mezi trestem a týráním je velice křehká hranice... Proto by fyzický trest neměl být označován jako legitimní součást výchovy! Je jasné, že plácnutí není týrání, často je pochopitelné a není třeba z něj dělat velký problém. Ale pořád je to "úlet", neměla by to být norma! Normou by měla být výchova, která se bez fyzického trestu obejde! Upřesňuji, že se jedná o jakýsi "ideál", je tedy jasné, že je těžké ho naplnit, ale rodiče by se měli alespoň pokoušet se k němu přiblížit... Pak je samozřejmě otázka jak to dělat jinak, v naší společnosti kolem sebe až tak moc vzorů nenajdeme, proto když nevíme jak, je třeba opravdu hledat - a kdo hledá, najde. A kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby.