Pod frazi "pretahnutim na svou stranu" myslim pretvorit dite na takove, ktere je ochotne se mnou spolupracovat (po vetsinu casu). Kazdy den se snazim stravit alespon jedenkrat 15minut s kazdym ditem, kdy je pozornost pouze na nem (nezvednu telefon, nenecham se vyrusit vecmi, ktere mohou pockat, a necham na diteti zvolit, jak by rado s danym casem nalozilo) - idealne tohle delam pred veceri - to se pak vari mnohem snadneji . Dale se pak snazim, aby deti vedeli, ze mi na jejich nazoru zalezi a diskutujeme veci dohromady. Nezname na to, ze maji posledni slovo, stale rozhoduju ja, ale casto je do procesu rozhodovani zahrnu a jejich prani zvazim. Snazim se, aby deti ukony, ktere mohou zvladnout sami, delali sami (treba oblekani a chystani si veci). A pak taky se snazim je povzbudit ve vecech, ktere se uci a ocenuji pokrok, ne vysledek (kdyz namaluji obrazek, tak si o nem popovidame, o barvach, ktere zvolili, co nakreslili a tak, radeji nez jim jen rict: To je ale pekny obrazek.).
Prikladu je cela rada a nejsem si jista, kde zacit. Pokud mi napisete situaci, se kterou prave bojujete, rada vam napisu, jak bysme se s tim v nasi rodine vyporadali mu. Samozrejme je pak plne na vas, zda by se vam to tak taky libilo nebo ne.