Na začátku článku se píše, že poruchy chování se objevují až ve školním věku, zbytek článku rozebírá poruchy chování předškoláků. Tak jsem z toho jelen.

Ať tak nebo tak, koukám, že jako porucha chování se označuje všechno, dítě aktivní, neaktivní, bázlivé, lhavé, vzorné. No nazdar. To se už nedivím, že kamarádky tříletého syna honily paní učitelky ve školce po různých vyšetřeních (např. tři psychologové), protože se jim zdálo, že má poruchu chování a do jejich školky nepatří, že by byla vhodnější jiná školka (hlavně tedy taková, kde neučí ony). Závěr všech psychologů byl, že je prostě temperamentní a ve školce zůstal, nicméně akce to byla na několik měsíců.

Asi jsem tupá, ale pro mě tenhle článek přínosný nebyl.