Tak já patřím ke zdravícím lidem a děti to učím také, když vidím, že se dítě stydí, řeknu to zdravenému nahlas. Malý teda ještě moc nemluví, ale čau už zvládá. Rezignovala jsem na pravidla zdravení (mladší zdraví staršího, atp), prostě pozdravím první. Zdravím teda jen zmámé lidi a pokud někam vejdu/odcházím.Bydlíme na malém městě, tak to není s odpovědí tak hrozné. Ale když jedeme do většího města nebo většího nákupního centra a tam pozdravím, většina na mě kouká divně, co to jako po nich chci.
Na druhou stranu, když si vzpomenu, jak jsem brigádničila v supermarketu za pultem a každého jsem pozdravila, po 8 hodinách už jsem toho zdravení měla také dost. Ale bylo milé, když se tam ty lidi vraceli, přišli po druhé, potřetí a počtvrté už zdravili dříve než já. Tak to mě těšilo