Tak u nás (Praha) se lidi z baráku a z přilehlých domů (stavěli nás jako jeden projekt a máme společný oplocený pozemek) zdraví. Já se ale musím přiznat, že mladé chlapy (u starších je to jiné), takové ty třicátníky, mé "potencionální spolužáky", odmítám zdravit jako první. Stejné je to s teenagery, kteří u nás bydlí. Jsou prokazatelně mladší, takže na pozdrav vždy odpovím, ale sama první nezdravím. Podle mě by to měli dělat oni, stejně tak i ti chlapi.