Dovolím si menší analýzu.

Lidé mají tak nějak přirozeně ve zvyku se vyhýbat věcem, jež symbolizují nepřirozenost související s nemocemi nebo smrtí (je to vědecky podložené, podvědomě se tak bráníme přenosu nakažlivýc chorob), čili to vypadá, že zjizvení medvídci a podobné hračky spadají již do kategorie patologie. Nicméně by bylo pošetilé si myslet, že jde o výmysl moderní doby, neboť s hnusem pracovali například dekadentní spisovatelé a básníci (také se vyžívali v utrpení a smrti - zkuste si přečíst něco od Oscara Wilda). Obecně se ten dekadentní proud bere jako vzbouření se proti konvencím a tradičním hodnotám - a můj osobní názor je, že ty hračky jsou jsou pokračovateli tohoto procesu. Koneckonců, zkuste si srovnat třeba jen reklamy: Se slizem si můžou hrát všichni, kluci i holky, může se s ním dělat cokoliv, ale ten sliz je "gumový", tzn. nijak se téměř nezničí, zatímco tradiční hračky (stavebnice, panenky, autíčka...) bývají v oblasti reklamy genderově rozděleny a také si ty hračky žádají nějakou údržbu (na autíčka se nešlape a s princznami se nehraje v bahně). Možná zrovna tohle tvůrci nových hraček nezamýšleli, nicméně jsem pevně přesvědčena, že prostě bylo v jejich zájmu udělat díru do světa s něčím přelomovým, protože v těch tradičních hračkách neviděli smysl.