No, možná by se tomu němělo říkat "povinná literatura". Jak je něco povinného, evokuje to u většiny lidí odpor.

Mně se nelíbí systém, jakým to na gymplu u syna češtinářka dělá. Dostanou na začátku šk. roku seznam knih (volba absolutně žádná) a mají dané termíny, do kdy mají mít přečteno a zapsáno do čtenářského denníku, v den termínu jedno z vyvolaných dětí přečte svůj výplod, ostatní práce odevzdají. Žádná jiná společná práce na téma, žádná diskuse při zadání. S výběrem knih bych měla problém i já, a to jsem čtenář, některé knihy jsou zase hodně těžké vzhledem k věku, já ty děcka chápu, že k tomu přistupují s odporem.

Já bych si představovala, že by některé knihy mohly být aspoň trochu k tématům, která se zrovna probírají třeba v dějepise, v občance, třeba i v zeměpise. A zařadila bych i oddechové tituly, něco vtipného, zhudebněné básně a pod.